Ekologie i dobrý pocit – dáte přednost vlně, bavlně či hedvábí?
I přes vyspělé technologie vyrábějící umělá vlákna mezi textiliemi vládnou stále materiály ryze přírodní. Ovšem pozor: to, že něco pochází z přírody, ještě neznamená, že bychom neměli věnovat pozornost dalším důležitým aspektům jako jsou především ekologické dopady pěstování a zpracování. Pojďte si přečíst, jak se to má s vlnou, bavlnou a hedvábím!
Bavlna – oblíbená textilie se špatným svědomím
„… a rostou tam stromy, jejichž plodem je vlna, kteráž překonává svojí nádherou a jakostí vlnu ovčí. Indové pak dělají své šaty z této stromové vlny.“
Takto byl okouzlen bavlnou historik Herodotos cca 500 let př. n. l. Pro Evropany ale zůstala bavlna neznámou až do pozdního středověku. Průmyslová revoluce však vše změnila, bavlna se díky svým vlastnostem stala velmi důležitou surovinou pro textilní průmysl a koncem 19. století již představovala zhruba čtyři pětiny objemu všech textilních materiálů. Dnes se bavlna pěstuje ve všech teplých oblastech světa a navzdory rozmachu syntetických látek i návratům k přírodním vláknům jako je len nebo konopí, zůstává nejdůležitější surovinou pro výrobu oděvů.
Ačkoli bavlna patří mezi nejoblíbenější látky, ať už si kupujete tričko, mikinu nebo ložní povlečení, faktem bohužel je, že běžná produkce bavlny má velmi negativní dopad na člověka, zvířata a celé životní prostředí. Jedním z nejzávažnějších důvodů je pak masové používání pesticidů a herbicidů, včetně některých z těch nejvíce toxických. Na běžné tričko se použije asi 125 g chemikálií. Na ložní povlečení přes 1 kg.
Na barvení a bělení se zase používají karcinogenní látky jako je chlor nebo formaldehyd. Tyto látky jsou poté součástí životního prostředí a kontaminují půdu, vzduch a vodní toky. Zbytky chemikálií ve tkanině pak mohou způsobovat nejrůznější kožní problémy, vyrážky a ekzémy.
Nemůžeme opomenout ani další závažný fakt spojený s produkcí běžné bavlny – a tím jsou sociální kritéria. Desítky tisíc drobných zemědělců dostávají za svou úrodu velice nízkou cenu, což je žene do velké chudoby. Protože používají velké množství zmiňovaných jedů, tak jsou často nemocní. Nejhorší je, že mezi těmito zemědělci bývají často i malé děti, které pracují dlouhé hodiny bez jakékoliv ochrany. Každý rok více než 3 miliony lidí onemocní v důsledku otrav způsobenými pesticidy. Mnoho z nich bohužel na následky těchto onemocnění zemře.
V současnosti světem rezonují také znepokojivé skutečnosti, že Čína pro sklízení bavlny z velkých plantáží zneužívá Ujgury, dlouhodobě utlačovanou muslimskou menšinu, kterou pronásleduje, vězní a trestá mj. nucenými pracemi právě na bavlníkových plantážích. Světoznámé oděvní značky, jejichž obchody dobře znáte z nákupních center, se tak opět ocitají pod mezinárodním tlakem.
V roce 2010 množství výroby organické bavlny vzrostlo o 15 %, i přes tento nárůst je však organická bavlna jen malou částí celkové produkce.
Hedvábí – krása výměnou za život motýla
Hedvábí pochází z Číny a první zmínky se datují až do třetího tisíciletí př. n. l. Technologie jeho výroby, kdy se zpracovávaly zámotky motýla bource morušového, však zůstala po více než 2000 následujících let čínským tajemstvím. Hedvábí se stalo velmi cenným obchodním artiklem a známkou luxusu. Bylo z Číny dováženo až do Persie či Říma, kde bylo s oblibou používáno. Výrobní monopol na hedvábí si Čína udržela až do 6. století n. l., pokus o vývoz technologie se trestal smrtí, avšak podle pověsti se dvěma mnichům podařilo pár bource morušového propašovat i do Evropy.
Největšími přednostmi hedvábí je jeho lehkost, pevnost a lesk, který nelze jen tak napodobit. Hedvábné vlákno je vzhledem ke své jemnosti také velmi silné a je oblíbené také mezi výtvarníky, kteří na hedvábí malují. Krásné vzory na hedvábí vám jistě připomenou gejši ve svých tradičních (a často velmi drahých) kimonech.
Zní to všechno hezky? Mohlo by, pokud by samotná výroba nebyla poněkud drastická. Pozitivní je, že není třeba používat tolik chemie, protože housenky bource zkrátka spásají listy morušovníku a až mají dost, zabalí se do kokonu a čekají na svou proměnu. K té však nikdy nedojde, protože tyto zakuklené housenky jsou se svým kokonem vhozeny do vařící vody nebo páry, kde zahynou. Pak se hedvábné vlákno z kokonu odmotává na speciálních strojích a dále zpracovává.
Dobrou zprávou je, že v současnosti je čím dál lépe dostupné i tzv. mírumilovné hedvábí, které se získává až po vylíhnutí motýla. Zpracování tohoto materiálu je samozřejmě jiné a výsledné tkaniny a pleteniny také, ale toto hedvábí je více spojeno s přírodou a láskou k jejím zdrojům. Toto hedvábí však nese jisté vady, protože vlákno narušeno tím, jak se housenka z kokonu prokouše ven.
Vlna – fér móda pro všechny
Do ovčích a mufloních kůží se lidé oblékali sice už před několika tisíciletími, ale první tkaná vlněná látka je zahřála zhruba před šesti tisíci lety na území dnešního Íránu. I když si vlnu spojujeme hlavně s ovcemi, poskytuje ji celá řada dalších zvířat jako jsou kašmírské (kašmír) nebo angorské kozy (mohér). Ovce se dožívají 10–12 let, za rok může každému zvířeti narůst minimálně 3 kg vlny, některá plemena dávají až 18 kilogramů. Vlna se stříhá jednou nebo dvakrát do roka a ostříhaná vlna se ukládá jako celistvé rouno, jehož různé části se později zařazují do určitých kvalitativních tříd.
Na všeobecném rozšíření hřejivé textilie měly velkou zásluhu právě nenáročné ovce. Mohou totiž prospívat prakticky kdekoliv, včetně značných nadmořských výšek. Ovce žijí na rozsáhlých pastvinách, kde mají dostatek trávy a vody. Tím farmáři využívají půdu přirozeným způsobem.
Dnes se ovce chovají hlavně v Austrálii (odtud se vyváží 80 % světové produkce velmi kvalitní Merino vlny), Číně a na Novém Zélandu. Vlna je měkká, hřejivá a příjemná na dotyk. Kromě svetrů je velmi oblíbená i v sortimentu bydlení či stavebnictví.
Především merino vlna se stala nedílnou součástí šatníku outdoorových nadšenců – hřeje i vlhká a trvá několik dní, než ji pohltí nepříjemný odér.
Proč si oblíbit oblečení nebo bytový textil z vlny:
- Merino vlákna jsou rozložitelný a obnovitelný materiál
- podporují přirozený biologický ekosystém
- vlna není náročná na údržbu a má dlouhou životnost
- je měkká, hřejivá
- výborně izoluje teplo
- není třeba agresivní chemie
- neškodí životnímu prostředí
- může stoprocentně nahradit obvykle používané materiály nejen v textilu ale i ve stavebnictví
Právě pro tyto vlastnosti vlnu milujeme a kde to jde, tam ji vždy rádi využijeme. Třeba při pletení elegantních dámských vest z mohéru. Slovo mohér je arabského původu a znamená to nejlepší z vybrané vlny. Mohérem se dnes označuje vlna z rouna angorských koz, která má neuvěřitelně odolné vlákno, které se řadí mezi nejteplejší přírodní vlákna a oprávněně dodává textilnímu zboží na luxusu.
A jakou textilii preferujete vy? Máte chuť do svého šatníku zařadit více vlněných věcí? Sledujte nás na našem Facebooku a pochlubte se svými oblíbenými vlněnými módními kousky.
Zdroj: domus-solaris.cz, sedmagenerace.cz, modnipeklo.cz, stoplusjednicka.cz, cs.wikipedia.org